Archiv pro měsíc: Červenec 2013

Cíl pěšího výletu

Cíl pěšího výletu: vrchol kopce Holý vrch

Pokud si plánujete vycházku do přírody v České Lípě, můžete se vydat na kopec Holý vrch. Město tady prostřednictvím své společnosti Městské lesy připravilo pro návštěvníky několik příjemných změn, o kterých jsme si povídali s Petrem Kreisingerem, jednatelem společnosti.

1)Už vloni na jaře jsme naše čtenáře informovali o záměru Městských lesů proměnit toto místo na „lesopark“, kam budou rádi chodit na procházky. Výhodou této lokality je, že je prakticky uprostřed města a výšlap na vrchol není fyzicky nijak náročný. Za sebou máte první etapu slibované proměny, můžete stručně shrnout, co obnášela a na kolik přišla?

Z odborného pohledu podle zpracované projektové dokumentace je základním cílem především posílení rekreační atraktivity této lokality, její dlouhodobá stabilizace a úprava (optimalizace) skladby vegetačních prvků, obnova historických funkčních prvků a tím zároveň posílení kulturního a ekologického potenciálu této plochy. Jinak řečeno šlo nám o stabilizaci lesních porostů a jejich zpřístupnění veřejnosti s ohledem na historii a využití tohoto území. Víme, že lokalita je hojně navštěvována občany, kteří místo využívají k volnočasovým aktivitám. Jenomže lesní porosty už tady byly takřka nepřístupné a prorostlé náletovými dřevinami, jež nedovolovaly volný pohyb po lese a z větší části ani po lesních cestách.  Proto byl první zásah proveden nejprve v lesních porostech, kde byly odstraněny nestabilní a nemocné stromy a stromy rostoucí v podúrovni. Zároveň byly vyřezány i neprostupné náletové dřeviny. Následně proběhly výsadby jedle a v další fázi jsme upravili také lesní cestu vedoucí k vrcholu kopce. Byla zpevněna přírodním kamenem a zválcována a bylo na ní umístěno více svodnic na vodu, aby byl odtok dešťové vody rovnoměrně rozložen do lesních porostů.  Celá realizace byla technicky poměrně náročná kvůli návaznosti lokality na obydlenou část města.  Dá se však říci, že většina občanů veškeré úpravy uvítala. Z finančního pohledu byla tato akce dotována z prostředků naší společnosti.  Výřez podrostu náletových dřevin i jejich úklid či štěpkování větví  a odvoz dřeva probíhaly po dobu tří měsíců a podíleli  se na nich v průměru čtyři lesní dělníci. Vytěžené dřevo bylo z 90% napadené hnilobou a jeho využití se proto z větší části omezilo na prodej na palivo. Celkové náklady na úpravu zeleně a opravu lesní cesty se tak po odečtení příjmu z prodeje dříví přiblížily k částce půl milionu korun. 

 

 

2)Jaké další úpravy tady máte ještě v plánu?

Když nebudu jmenovat pravidelné údržby lesních porostů, jako jsou ořezy suchých větví,  ožínání  ploch podél cest či kácení vývratů a souší, budeme dál pokračovat v posílení kulturního a ekologického potenciálu této plochy.  V první řadě budeme na Holém vrchu dosazovat jednotlivé kusy dřevin (odrostky), abychom doplnili mezernatá místa. Naším hlavním úkolem ale bude zakonzervování kamenných zdí, které na vrcholu kopce zůstaly po kapli, kde bychom se chtělipustit také do úpravy celého okolí. Je to tu moc hezké a určitě si zaslouží, aby i vrcholu kopce  byla věnovaná patřičná pozornost.   Je možné, že se znovu otevře také otázka  záměru vybudování vyhlídky či rozhledny na vrcholu, která by podle nás mohla být vybudována ze dřeva. Tyto záměry jsou však zatím pouze ve fázi různých námětů a úvah a bude záležet na městě a jeho zastupitelstvu, zda budou realizovány.

 3)Holý vrch má velice zajímavou historii, protože tu v minulosti přebýval poustevník a pak to bylo vyhlášené výletní místo s restaurací na vrcholu. Je tohle místo nějak specifické i přírodovědecky?

Dle dostupných informací a různých studií je toto místo přírodovědecky opravdu zajímavé.  Odborné prameny ho uvádějí jako nejsevernější místo s výskytem teplomilné květeny v České republice. Prostředí údolí Ploučnice představovalo pro Severní Čechy důležitou vegetativní hranici, kde se setkávaly dokonce dva proudy teplomilných květen.  První proud ovlivňovalo Labe v území Litoměřice – Mělník a druhý vedl od Jizerské strany kolem Mnichova Hradiště a Mladé Boleslavi. Tato květenství vyhledávala vhodné životní podmínky, které našla na zdejších čedičových a znělcových skalách bohatých na živiny. Východní a jihozápadní strana Holého vrchu měla travně stepní a křovinný charakter. Stepní a křovinný charakter lokality však zcela vymizel po zalesnění celého kopce. Z těchto důvodů mělo zalesnění kopce před 100 lety i své odpůrce a to hlavně z řad přírodovědců. Z těchto důvodů byly proto nyní lesní porosty na jižní stráně vrcholu více proředěny (akátové porosty). Účel tohoto zásahu byl jasný – vytvořit nejlepší podmínky pro návrat stavu před zalesněním.  Další zajímavostí je také druhová rozmanitost dřevin, neboť se tu vyskytuje celkem 21 druhů, ze kterých je asi nejzajímavější  jedlovec kanadský dosahující výšky cca 20m. Za zmínku stojí také jírovcové aleje vysázené před více jak 100 lety podél cesty vedoucí k vrcholu. Přestože dnes má Holý vrch po letech změn úplně jiný charakter a lesní společenstvo dává jen omezenou šanci bylinným druhům rostlin, zjara tu na východní a jižní straně narazíte na krásný  modrý koberec z fialek, místy i orseje, zvonku  a mochny. Avšak i v zimě je tu moc hezky.